Jdi na obsah Jdi na menu
 


Klubové lesní zkoušky a Klubové speciální zkoušky vodní práce O pohár starosty městyse Švábenice

13. 7. 2014

Klubové zkoušky ve Švábenicích mají svou tradici a pro hodně vůdců jsou srdeční záležitostí. Nikoli infarktovou, ale akcí, na kterou se rádi vracejí. A to nejen kvůli výtečné kuchyni.

svabenice-2014-klz.jpgBlekýse jsem přihlásila na Lesní zkoušky (KLZ), které se konaly v sobotu. Edu doma samotného nechat nemůžeme a navíc jsem chtěla, ať si zvyká na atmosféru zkoušek a hlavně střelbu během jednotlivých zkouškových disciplín. Když jsme přijeli na místo srazu, dozvěděli jsme se, že dva z favoritů jsou indisponováni, kvůli hárání a úrazu. Ing. Horyna jako hlavní rozhodčí nám nabídl, jestli nechceme dodatečně přihlásit i Edu. Byla to výzva a ode mě odvaha, hraničící s drzostí, ale kývla jsem. Bylo mi jasné, že Eda pravděpodobně zkoušky nedojde, ale brala jsem to jako ostrý trénink. Zatím jsme nějak netrénovali následování a odložení, barvy měl absolvované tři kratší. Tak jsem najednou vedla dva psy.

Dvanáct psů bylo na lesní zkoušky rozdělených na tři skupiny. Ve skupině jsme byli se dvěma slidiči a začínali jsme markingem v lese, voděním a slíděním s dohledávkou. Oba kluci tyhle disciplíny zvládli na plný počet bodů. Pak jsme se střídali se skupinou, kde byly posuzované vlečky se srstnatou a pernatou a odložení. Eda měl na vlečkách dokonce časy lepší jako Blekýs, ale jak jsem předpokládala, psychicky nezvládl dlouhý čas o samotě v úplně cizím prostředí na odložení, a po třech a půl minutách se zvedl a šel mě hledat. Takže jsme vypadli, ale má mou velikou pochvalu, držel se velice statečně. Zdenda si s ním pak zkusil odejít náhradní nakapanou barvu, kterou absolvoval bez problémů. Pak jsme ho už nechali odpočívat, i když jsem původně chtěla, aby si zkusil klid na stanovišti někde opodál. Lehnul si do auta a usnul. Blekýs zvládl první den pouze s jedním šrámem, je po mámě kňurna nevyzpytatelná, některé klidy na stanovišti uleží naprosto v pohodě a někdy musí snažení korony v lese komentovat. Takže jeho nemístná snaha (zakňučel si) byla oceněná rozhodčím známkou 3. I tak došel v první ceně s titulem CACT a jako 3. V pořadí.

V neděli jsme byli na zkoušky z vodní práce rozdělení na dvě skupiny. Zdenda vedl Blekýse a já šla s Edou. Vytáhla jsem si los 1, takže jsem začínala skupinu. Jako první bylo vodění, pak slídění v rákosí a dohledávka kachny. Zdenda s Blekýsem si vytáhli los číslo 8 a šli ve druhé skupině. Na vodění psa byl vybrán terén v mladém sádku, rozhodčí chtěli, abychom udělali kličku mezi stromky. Edu jsem před disciplínou VELICE DŮRAZNĚ upozornila, že existují vedle pozitivní motivace i prostředky jako vykoštění, stažení z kůže, zauzlování ocasu a tak. Šel naprosto vzorně, buď pochopil, že na nás koukají rozhodčí, nebo zapůsobily moje hrozby. Dohledávka kachny byla hodně lehká, ale problém byl v tom, že na vedlejší loučce se promenádovala bažantí slípka s hejnem kuřat a nějak jí nedocházelo, že by to ty hnusné psy, co tam přišli, mohlo náramně zajímat. Eda byl jak na jehlách, ale jen do momentu, co zvětřil pohozenou kachnu. Natočila jsem ho na směr, Eda vlítl asi pět metrů od mě do rákosí a vyběhl s kusem. Něco kolem půl minuty.

Rákosí na slídění bylo hnusné, husté, hluboké. Naštěstí je Eda fanatik a vlítl tam s razancí dělové koule a šmejdil systematicky a daleko. Takže ostatním terén velice slušně prošlápl. A to jsem si myslela, že by tuto službu mohl našemu miminku udělat někdo zkušenější. Ale Eda je ďáblík, miluje probíhání křovíček a slídění v nepřehledných houštinkách. Prohledal všechno systematicky, když mě rozhodčí zastavil a já ho poslala do rákosí, byl za dvacet vteřin venku i s kusem.

Vystřídali jsme se s druhou skupinou, Zdenda šel zatím s Blekýsem na plný počet bodů, byla jsem moc ráda, tohle byla Zdendova vůdcovská premiéra. S Edou jsme nastoupili na marking, který jsme absolvovali v sadě nad rybníkem, ale směrem z kopce, kvůli sluníčku. Tady Eda pokazil přinášení, dostal pomocnou 3, bažanta chytil jakoby pinzetou, proto mu dvakrát vypadl z mordy. Kachna z hluboké vody byla na pochvalu a navigaci na dvě kachny zvládl také s pochvalou.

Končila i druhá skupina a když jsem se dozvěděla, že Blekýsovo vodění bylo ohodnocené 3, rozhodla jsem se definitivně, že to risknu a Edu nechám na chování na stanovišti na volno. A opět důrazné upozornění, co by, kdyby... Eda seděl jak přibitý, jen se zájmem sledoval okolí a divil se, proč nic nepadá, když se furt střílí. Konečně odtroubili konec a mně došlo, že to máme za sebou a první Edovy zkoušky v jeho 14 měsících máme na plný počet bodů a s titulem CACT.

Eda byl bezkonkurenčně nejmladší pes na zkouškách. Na plný počet došli psi čtyři, ale tři retrívři, kterých se týkal rozstřel. Eda tedy pokračoval se dvěma goldeny. Rozstřel byl vyhlášený na přinášení kachny z hluboké vody. Vylosovali jsme si, že půjdeme první, Eda skočil do vody tak, že čtvrtinu vzdálenosti letěl vzduchem. Jen se dostal mezi nějaké traviny, které ho zbrzdily, tak se kapku zarazil, ale hned se vydal pro kachnu a bez dalšího ji popadl a pak předal. Oba goldeni předvedli práci stejně kvalitní ale s menší razancí. Byli daleko pomalejší. Edovi se tak hned na poprvé povedlo to, co se mi nepodařilo s Blekýsem za celou dobu, co na zkoušky chodíme - získat vítěze zkoušek.pohar-starosty-mestyse-svabenice.jpg

Domů jsme s Blekýsem přivezli v sobotu pohár za CACTa z KLZ a v neděli s Edou z KSZVP poháry tři. CACT, Vítěze zkoušek a KSZVP byly uspořádány „O pohár starosty městyse Švábenice“. Díky Edo, byl jsi moc šikovný a doufám, že spolu budeme ve stejném duchu pokračovat.

Jolana